Rozvoj slovní zásoby probíhá během celého života jedince v závislosti na různých faktorech (úrovní intelektu, prostředí, ve kterém jedinec žije a individuálních schopnostech).
Žádný uživatel nemůže ovládnout celou slovní zásobu. Jednotlivý uživatelé ovládají pouze její určitou část, což označujeme individuální slovní zásobou.
- Pasivní slovní zásoba – slova, kterým rozumíme
- Aktivní slovní zásoba – slova, která reálně používáme
Pasivní slovní zásoba je větší než aktivní již od počátku vývoje řeči, konkrétně o jednu třetinu.
Vývoj pasivní slovní zásoby je možné začít u dítěte evidovat již kolem desátého měsíce života. Počátek aktivní slovní zásoby nastupuje o něco později, přibližně kolem jednoho roku (v době, kdy dítě užívá svá první slova).
Kolem prvního roku první slova (chápe všeobecně) – hypergeneralizace (= haf, haf – vše co je chlupaté a má čtyři nohy). S rozšiřující se slovní zásobou poté můžeme evidovat opačný proces – tzv. hyperdiferenciace – dítě považuje slova jen za názvy jedné určité věci nebo osoby
Osvojování slovních prostředků mateřského jazyka je poměrně dlouhý proces.
První věk otázek – okolo 1,5 roku je to věk otázek „Co je to?“ případně „Kdo je to?“
Druhý věk otázek – okolo 3,5 roku otázky „Proč?“, případně „Kdy?“
Kolem třetího roku dítě zvládá říci své jméno, příjmení.
Mezi 3-4 rokem chápe rozdíly, umí říct básničku.
Koncem předškolního věku spontánně mluví o zážitcích.
Rozvoj
Individuální slovní zásoba se rozšiřuje nerovnoměrně, přičemž mezi jednotlivými dětmi mohou být dosti výrazné rozdíly. Je to způsobeno různou úrovní vyspělosti CNS jednotlivých dětí a samozřejmě prostředím a jeho stimulací. Je evidentní, že k velkému nárůstu SZ dochází u dětí přibližně do třetího roku.
Rozsah slovní zásoby velice ovlivňuje vyjadřovací schopnosti dítěte.
Využíváme – předměty, obrázky, knihy, encyklopedie.
Nejdříve rozvíjíme pasivní a následně aktivní slovní zásobu – ze začátku pomocí názoru s vizuální oporou.
Náměty:
- Jmenujte pokud možno plynule, bez dlouhých odmlk, co nejvíce předmětů, které jsou v: (kuchyni, nemocnici, …) – rozvoj SZ dle okruhů, témat
- Říkejte věci začínající na danou slabiku/danou hlásku (ko, ma, s…)
- Tvořte zdrobnělinu k daným slovům (př.: dům-domek-domeček
- Ukazujte si na věci – podstatná jména (př.: dům-ten,…)
- Jmenujte charakteristické vlastnosti k danému slovu (př. pes: velký, zlý, cvičený,…)
- Tvořte rýmy ke slovům (př.: koleno-poleno,…)
- Hra na myšlenou: Myslím si slovo, uhodni, jaké. Dítě klade otázky, dospělý může jen odpovídat ano / ne; (př.: STOLEK: Je to v místnosti? Je to ze dřeva? Má to 4 nohy?
- Významové kategorie – nadřazené, podřazené pojmy
- Významově protikladná slova – antonyma